Martin Hejnák začal v roce 1998 vystupovat po pražských hudebních klubech s jednou akustickou kytarou jako sólový písničkář. Z počátku by se jeho styl dal definovat jako směs folku, rocku a punku s neobvyklými kompozičními postupy, v pozdějších letech získaly jeho skladby i psychedelický nádech s prvky neobvyklých experimentů s harmonií a rytmem. Se svým těžko zařaditelným syntetickým hudebním stylem se vymyká nastupující mladé generaci písničkářů a představuje na tomto poli těžkou avantgardu.

V letech 1999 začal spolupracovat s hudebním vydavatelstvím Morava, u kterého vyšlo debutové album Společně se budeme divit a o tři roky později i druhé album Pronikající, na kterém hostoval i někdejší bubeník Katapultu Milan Balcar a členové skupiny Haggard. Po rozchodu s vydavatelstvím Morava začal Martin Hejnák spolupracovat s členy hudební skupiny Panama Davidem Heiderem (ex-Mezi proudy, nyní Nano) a později i Džianem Babanem, kteří se podíleli na následujících albech Svět v zámku (2005) a Více chrámových vln (2007) v roli studiových hudebníků a obohatili tak Hejnákovy písně o celou řadu dalších nástrojů. Sám autor ve svých nahrávkách využívá často i nehudebních nástrojů (např. kráječ na knedlíky, poklice, kovové destičky, kladivo, šroubováky nebo nástroj vlastní výroby mechanický strunostroj). Alba Svět v zámku a Více chrámových vln představují v jeho diskografii výrazný příklon k alternativní hudbě. V období 2010 - 2014 spolupracoval s písničkářem Martinem Rousem (ex-Sluníčko, Šántí) na vzniku alba Ve víru.